HOME
VLČÍ HOVORY Vlci nemohou mluvit, že ne? Nebo ano? Cílem Vlčích hovorů je udělat v této diskuzi pořádek. Jedná se o umělecko-výzkumný projekt Nica Carpentiera, zabývající se dynamikou moci diskurzivně-materiálních vztahů mezi lidskými a nelidskými zvířaty. U každé fotky si můžete poslechnout jeden Vlčí hovor, zvukový úryvek (spojený s fotografií skrze QR kód), kterým k Vám promluví vlk. Vlci budou výjimečně - z jejich strany jde o zvláštní projev laskavosti vůči Vám - mluvit Vaším jazykem. Nebo jim alespoň porozumíte, i když se možná budou projevovat trochu vyzývavě.
Nelidská zvířata samozřejmě mohou používat jazyk. Disponují rozsáhlým repertoárem verbální a neverbální komunikace. Mohou mluvit, i když jim lidská zvířata jen stěží porozumí. Nelidská zvířata ale nemohou vytvářet diskurz, pokud za něj považujeme systematicky artikulované znalostní rámce. Tato neschopnost formulovat diskurzy vytváří strukturální mocenskou nerovnováhu, která staví nelidská zvířata do nevýhodné pozice. Tuto nerovnováhu pak dále zhoršuje využívání pokročilých technologií lidskými zvířaty.
Lidská zvířata mají schopnost svými diskurzy kategorizovat a klasifikovat nelidská zvířata. Mohou je označit za škodlivá, nežádoucí nebo nevýznamná a v některých případech tak legitimovat genocidu živočišných druhů. Zejména predátoři byli vystaveni extrémnímu násilí, protože soupeřili s lidskými zvířaty o teritorium a zdroje. Například v Evropě byl vlk ve svém přírodním prostředí téměř vyhuben. Jedním z bezpečných útočišť, která byla pro vlky vytvořena, jsou zoologické zahrady. Za tato útočiště však zvířata platí příliš vysokou cenu, neboť tu jsou podrobena striktním omezením a uvězněna v diskurzivně-materiálních výbězích.
Toto strukturální násilí a útisk nelidských tvorů lidskými tvory není snadné napravit. Vlčí hovory analyzují a zpochybňují mocenské nerovnosti, v nichž se nelidská zvířata nalézají, a které symbolizuje kočičí filtr, který je ironicky antropomorfizuje a zdůrazňuje tak jejich tragickou situaci. Avšak Vlčí hovory inspirované postkoloniální teorií, vlky rovněž podporují v jejich odporu a odmítání lidské dominance. Přestože je tato taktika nutně nedokonalá — veškeré materiálno Vlčích hovorů je vytvořeno lidskými zvířaty — posilují tyto vizuální a zvukové reprezentace vlčí pozice prostřednictvím obrácení rolí a zdůrazněním jejich schopnosti vzdorovat nejen prostřednictvím materiálního chování, ale také pomocí kontroly těchto vizuálních a zvukových reprezentací.
Vlčí hovory : Nico Carpentier
Vlčí hlasy (abecedně): Vicky Achillidou, Yiannis Christidis, Matěj Dadák, Saadia Ishtiaq Nauman, Richard Kilborn, Kristýna Kopřivová, Filip Láb, Alžběta Medková, Jan Miessler, Deborah Philips, Hana Řičicová, Sam Schoeman, Chris Stachel a Petra Urgačová
Hudba a zvuk: Bart Cammaerts
Český překlad: Anna Rozsypal Pajerová a Jan Miessler
Tento výzkum podpořila Mistra (Švédská nadace pro strategický výzkum životního prostředí) prostřednictvím výzkumného programu Mistra Environmental Communication, Institut komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy, SQRIDGE v Praze a Fotograf Festival.